Proměna meziříčského náměstí běží podle plánu, hotovo bude v srpnu

Jedna z nejvýraznějších a do životů lidí ve Valašském Meziříčí nejvíce se promítajících investic je v současné době bezesporu celková obnova náměstí v historickém jádru města. Většina jeho plochy se už vloni proměnila v obrovské staveniště, na kterém se střídají archeologové a stavební dělníci.

Podle starosty města Roberta Stržínka prozatím vše běží přesně podle plánu. Meziříčané se tak opraveného náměstí dočkají zřejmě už letos v druhé polovině léta.Kompletní obnova náměstí ve Valašském Meziříčí za bezmála 52 milionů korun odstartovala v vloni v polovině července.

„Práce pokračují v souladu s harmonogramem stanoveným ve smlouvě. Aktuálně probíhá mimo jiné pokládka povrchů v jižní a západní části náměstí,“ přiblížil Deníku aktuální stav starosta Robert Stržínek.

Vedení města předpokládá, že celé dílo bude dokončeno včas – nejpozději letos v srpnu.

Pokud tedy nedojde k větším nepředvídaným komplikacím vyvolaným například neočekávanými archeologickými nálezy,“ poznamenal Stržínek.

Záchranný archeologický výzkum, který ze svého rozpočtu platí město a na starost jej mají archeologové Muzea regionu Valašsko a zlínského Muzea jihovýchodní Moravy. Náměstí vydává svá tajemství postupně už od zahájení stavebních prací.

„Již dříve jsme po odkrytí svrchní vrstvy centrální části narazili na barokní valounovou dlažbu z druhé poloviny 17. a začátku 18. století. V hloubce čtyřicet centimetrů pod ní se pak v severozápadní části náměstí nacházely fragmenty stavební konstrukce zřejmě ze 16. století,“ řekl už dříve Samuel Španihel, archeolog Muzea regionu Valašsko.

Při průzkumu nedaleko sochy svatého Floriána v jižní části náměstí odkryli odborníci také kašnu z první poloviny 17. století.

„První písemná zmínka z roku 1615 o ní doslovně říká: ‚Uvedena voda do kašny, ale kašna nedržela vody, musela se znovu spravovat.’ Podle jiného zápisu provedl tuto opravu kameník Jan Foncun,“ připomněl před časem Petr Zajíc, památkář města Valašské Meziříčí.

O přesném datu zániku kašny však záznamy nejsou.

„Víme však, že ji nahradila socha svatého Floriána z roku 1747. Ta dnes stojí o několik metrů dál, ale pozůstatky zřejmě jejího původního podstavce se podařilo nalézt nad základem kašny,“ doplnil Zajíc.

Archeologové objevili také část dřevěného kanálu, který vodu z kašny odváděl. Zřejmě až do doby zakládání města, tedy zhruba 700 let zpět v čase, pak datují archeologové svůj další nález – objev suterénu domu ze 13. století. Řadí se k dosud nejcennějším.

„Jedná se o suterén velkého domu s přístavkem, který zde stál pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století a zanikl vlivem požáru. Nalezli jsme zde totiž množství ohořelého dřeva včetně podlah a poklopů ze sudů či jiných druhů zásobníků,“ přiblížil archeolog Španihel.

Mezi nalezenými artefakty nechybí ani dobové keramické střepy.

„Dům navazuje na požárové vrstvy v okolí dříve odkryté barokní kašny. Nacházel se zde tak shluk domů a dalších staveb. Jedná se o nejstarší sídelní relikt, který nám zároveň ukazuje počátky zakládání města,“ doplnil význam objevu Španihel.

Meziříčské náměstí se během revitalizace dočká nové zeleně a stromů po obvodu, povrchů kompletně z přírodního kamene či nového mobiliáře. Přibude fontána, pítko či časová osa v centrální ploše.

Podle radnice bude náměstí také přístupnější a bezpečnější pro chodce, vzniknou zde odpočinkové zóny s ostrůvky zeleně a restaurační zahrádky budou mít jasně vyčleněné plochy. Na náměstí zůstane také tradiční vánoční strom.

„Konečná podoba vychází z kompromisní dohody mezi radnicí, památkáři a dalšími odborníky. Náměstí je totiž centrem městské památkové zóny a jeho úpravy se řídí podmínkami platnými pro toto území,“ připomněl mluvčí meziříčské radnice Jakub Mikuš.