Nevyjasněny jsou kompetence i financování
Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 14. října 2022 k zákonu o právu na digitální služby
Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové,
snad mi pan ministr promine, když budu teď lehce kritický, ale myslím si, že to nebude nic, co by bránilo další diskusi. Podvýbor pro eGovernment minulý týden projednal sněmovní tisk 287 a k němu přiložené pozměňovací návrhy z pera ministerstva, kterých je v tuto chvíli již devět. Následně proběhla diskuse k tomuto tisku na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Není pochyb o tom, že digitalizace je cíl, ale k tomuto cíli vedou různé cesty. Cesta zvolená panem ministrem, tedy vznik Digitální a informační agentury generuje mnoho otázek, a mám vážné pochybnosti o tom, že se jedná o cestu přímou, úspornou a efektivní.
Velká debata byla vedena o organizační struktuře agentury, o dislokaci, personálním obsazení, finančním zajištění, spisové rozluce a smluvních vztazích. Důležitým tématem je měnící se pozice NAKITu a možnost či spíše nemožnost in-house zadávání zakázek v rámci resortu Ministerstva vnitra. Tento zákon, respektive změnu zákona č. 12/2020 Sb. vnímám jako do jisté míry společné dílo pana ministra Bartoše a týmu lidí z Ministerstva vnitra. Opozice k jeho přípravě a tvorbě přizvána nebyla. A nejen opozice. Z odborné debaty byla vyřazena Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu a své výhrady také jasně formulovala ICT unie.
Široká debata je potřeba mimo jiné proto, že tato velká legislativní změna, mimochodem, sněmovní tisk 287 má 196 stran, zasahuje do celkem 13 zákonů, a to do změny zákona o právu na digitální služby, dále do změny zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, do změny kompetenčního zákona, probíhá změna zákona o státní statistické službě, změna zákona o státním podniku, změna zákona o informačních systémech veřejné správy, změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, změna zákona o základních registrech, o státní službě, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, o elektronické identifikaci. Dále probíhá změna zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a do třinácté změna zákona o občanských průkazech.
Širší debatu si tak jistě zaslouží personální obsazení této agentury, která má v cílové podobě čítat bezmála 400 zaměstnanců, a to v oboru, kde je absolutní nedostatek potřebných profesí, tedy specializovaných IT odborníků. Samostatnou personální kapitolou je potom aparát ministra, tedy Rada vlády pro informační společnost, která by podle dostupných informací měla čítat 16 plus 32, tedy 48 členů. Provozní a transformační náklady by samy o sobě měly být taktéž diskutovány, neboť se bavíme o stovkách milionů korun. Jen běžné provozní náklady se v rámci DIA odhadují po jejím zaběhnutí na 260 milionů korun.
Sídlo agentury má být v Praze, ale minimálně otevřenou diskusi by si zasloužily alternativy jako Ostrava či Brno, tím spíše, že se jedná o digitální agenturu, kde přímo panem ministrem bylo řečeno, že nemalá část pracovních pozic může být řešena formou takzvaných home office. Předmětem diskuse je také pozice ředitele DIA. Bude pod služebním zákonem, nebo jej bude moci kdykoliv ministr odvolat? Představitelé ICT unie navrhují, aby byl návrh zákona zamítnut nebo vrácen zpět k diskusi v širokém plénu jak veřejné správy, tak i odborné veřejnosti tak, aby získal maximální podporu nejen poslanců a senátorů, ale také u těch subjektů, které budou následné kroky realizovat.
ICT unie vyjadřuje obavu, že přijetí tohoto zákona může ohrozit fungování českého eGovernmentu. Velké obavy jsou také z dopadu tohoto zákona na realizaci již probíhajících projektů eGovernmentu a dalších ICT projektů v České republice. Představený koncept tak může v důsledku znamenat vznik řady kompetenčních sporů a chaos při realizaci mnoha digitalizačních projektů financovaných z Národního plánu obnovy s ohrožením jejich čerpání.
Nevyjasněny jsou kompetence mezi agenturou, NAKITem, (CENDISem?), SPCSS, tedy Státní pokladnou Centrem sdělených služeb, Správou základních registrů, Radou vlády pro informační společnost a Ministerstvem vnitra. Není zřejmá kompetence agentury směrem k jednotlivým resortům. Není jasné financování toho, co má agentura do budoucna provozovat. A nově vzniklá DIA v mnohem dubluje činnost RVIS, která taktéž nezaniká a bude fungovat souběžně. O financích a problematickém personálním obsazení s ohledem na nedostatek kvalifikovaných odborníků jsem hovořil již dříve.
V neposlední řadě si dovolím zmínit stanovisko základní organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací při Ministerstvu vnitra, které reflektuje oprávněné obavy státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovněprávním poměru zařazených v Ministerstvu vnitra. Z jejich materiálu jen krátce cituji. Případné transformaci se rozhodně nebráníme, nicméně je zarážející, jak je ze strany předkladatelů tlačeno na co nejrychlejší projednání sněmovního tisku, a obáváme se, že tlak na rychlé přijetí transformace může mít negativní dopady na zaměstnance dotčených útvarů a v důsledku na fungování celého eGovernmentu v České republice.
Tolik jsme strany několik postřehů, zejména z jednání podvýboru pro eGovernment a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Děkuji za pozornost.